USA 1998 - Tůmaci + Brňaci
29.8.1998 Sobota
Kolem osmé večer opouštíme Šuriho s Mafim poblíž vstupu do Yosemitu (Fish Camp). Mají hromadu žrádla, jsem zvědavý jak to dají na záda, Když už máme nastartováno, vynoří se ještě jednou z lesa Mafi, že mají moc čaje a dává nám skrz okno dvacet pytlíků. Opuštíme park po 41 a necháváme Mafiho, aby ho pohltila tma. V Oakhurstu nabíráme plnou nádrž a jedeme směr Sequoia. Řídí Martin, ostatní spí. Ve městě Fresno odbočujeme na 99 a za chvíli, po menším zmatku, se dostaneme na 180. Silnice 180 vede skrz Kings Canyon N.P. Vrátnice byla bez hlídače. Vzhledem k tomu, že bylo půl jedné ráno, není se co divit. Mapu tedy nedostaneme. V půl třetí vjíždíme do opuštěného tábořiště. Ještě dáme jídlo do antimedvědí bedny a jdeme spát.
30.8.1998 Neděle
V 7.00 mě budí nějaká vrána svým krákoráním, hned potom nám přeběhne veverka po stanu. V 8.00 už nevydržím a jdu ze stanu. Nad hlavou lítá nějaká vrána a kráká a kráká. Jsme uprostřed lesa na nějakým hromadným tábořišti. Kolem ohniště jsou postavené lavičky. Asi je to určené pro místní skauty. Když tak sedím a koukám kolem, spadne z jednoho stromu šiška. Byla to pěkná rána chvilku jsem se radoval, že spadnul z nebe meteorit.
V 8.45 přijede rangerka. Budím Martina, vysvětluje jí, že od Fresna jsme nenalezli žádný kemp. Ona říká, že kemp je půl míle odtud. A že chce 25 dolarů za porušení zákona. Nakonec to Martin ukecá jenom na 20 s tím, že musíme okamžitě vypadnout. Vyrážíme v 10.30. Během minuty mineme rangerkou zmiňovaný kemp a jsme v National Seqoia Parku. Serpentinama profrčíme park. Navštívíme gift shop, fotíme se u Giant Tree a jedeme dál. Jeskyně vynecháváme a ve 14 hodin jsme z parku venku.
Protože je velké vedro chceme se zastavit u jezera za parkem a vykoupat se. Jezero se jmenuje Kaweach, je asi 1 míli dlouhé, teplé a smradlavé. Proto usedáme do auta a pokračujeme po silnici 198 , ze které se pak dostaneme na 99 a jedeme směr na L.A. Cestou po dálnici se zastavíme Big K-marketu, kde dvě hodiny nakupujeme a to džíny za 15.99, boty 8.00 atd.
Další zastávka je až u Rest Area před L.A. Za tmy děláme nudle s haší. Vyšla z toho hrozná hmota a všichni (Pavlík) vzpomínají na školní jídelnu. Vyjíždíme v 10 večer.
Projedeme Los Angeles a 0.30 nalezneme kemp v Carlsbadu. Brno staví stan ostatní tj. já, Pavlík a Katka se jdeme osprchovat. Nacházíme placené sprchy 2.5 minuty stojí 25 centů. Nakonec my tři uléháme v autě. Kemp dle vývěsky stojí 19 dolarů. Chceme zaplatit ráno.
31.8.98 Pondělí
7.00 stávají brňáci a balí stan. V 7.30 mě budí hlas Romany. Pája říká, že po kempu jezdí nějaký chlápek na kole. Když projel kolem nás raději nastupujeme a v 7.50 opouštíme kemp. Peníze po nás nikdo nechtěl a proto je nikomu ani nedáváme.
Na dálnici je hrozná zácpa, čtyři pruhy a nejméně stupeň číslo 4. Lepší se to až v San Diegu, kde jsme o devaté. Zoologickou zahradu najdeme podle šipek a po zaparkování na obrovském parkovišti zjistíme, že cena vstupu je 22 dolarů. Jedna paní nám nabídla dvě vstupenky zdarma, takže máme 2/5 slevu.
ZOO je komerce největšího kalibru. Gift shopy jsou naprosto všude, hlavně u pandy, u ledních medvědů, taky jsou u klokanů a samozřejmě také u koaly. Ve stinných zákoutích pod palmami se ozývá z reproduktorů zpěv ptactva. Zoologická zahrada má přesto svůj půvab, rozhodně však svojí rozlohou není větší nežli pražská. Strašně hezké jsou voliéry s kolibříky. Zoologickou zahradu opouštíme ve 14 hodin.
V 15.30 jsme na parkovišti u Sea Wordu. Vstupné činí 36 dolarů, já s Katkou rezignujeme a jdeme se projít na pláž. Podél moře se couráme až do večera a vracíme se až po 10 večer, kde máme sraz s brňákama a Pavlem. Po delším trápení nalézáme RV Camp v Anaheimu na ulici Harbor Blvd. za dvacet dolarů. Jsou dvě hodiny ráno.
1.9.1998 Úterý
Vstáváme v 8.50, sprcha a jedeme v 10.00 do food marketu, nakoupíme jídlo na snídani a chleba na sendviče. V Disney Landu bude draho. Lehce po jedenácté vstupujeme do světa pohádek(38$).
Nadherná podívána. Prolejzáme nejdříve atrakce nevhodné pro těhotné ženy(červené trojúhelníčky). Máme velké štestí, protože tu není moc lidí. Na atrakci čekáme maximálně půl hodiny. Všechny atrakce jsou super. Vyjímku tvoří jen Automanie. To je neuvěřitelná blbost.
Končíme ve 23.00. Během půl hodiny najdeme motel za 42$ pro všechny. Jdeme spát.
2.9.1998 Středa
Ráno vstaneme a zabalíme kufry. Sklopíme zadní sedačky aby se ten bordel všechen do auta vešel.
Hledáme nějaký gift shop, kde chceme utratit poslední peníz. Najdeme dům se spoustou mexických a čínských obchůdků. Katka si koupila ještě šaty, Romana neviditelnou podprsenku a všichni pak v čínském bufíku kuře. Já jsem si dal kuře s brokolicí a rýží za 3,50$.
Pak jdeme do Holywoodu, kde si Brňáci chtěli ještě něco koupit. Pak se jede k moři, dostaneme se k plážím až v 17.00. Po hodince bičování vlnami se osprchujeme a jedeme na letiště. Před šestou jsme v Alamu a vracíme naše auto. Má najeto 8208 mil a dle toho také vypadá. Bereme bágly a odjíždíme autobusem na Airport. Zde jsme kolem sedmé večer.
Před přepážkou B.A je fronta asi padesáti lidí. Zařadíme se. Jde to hrozně pomalu. Později se dozvídáme, že nefungovaly počítače. V 20.00 jsme odbavený. Bágly až do Prahy. Brňáci odkvačili zase pryč, proto jdeme utratit poslední drobný jen my tři. Máme dohromady 19$, dáváme si čínu na letišti stějně jako ráno, ale za 5.99 + tax. Já si dám opět brokovici + kuře. Chyba.
Odlétáme v 21.40 L.A.T. po hodině letu začína letadlem vonět kuře a mě začíná být nevolno. Svoji porci přepouštím Martinovi. Dávám si jen suchary + čaj. Mám štěstí, spím od půlnoci do šesti ráno. V osm přistáváme v Londýně, kde jsou čtyři odpoledne.
Do Prahy letíme na čas v 17.55. Spolucestující jsou vesměs Češi. Mezi nimi i Honza Svěrák. Brňáci sedí konečně u okna. Škoda, že je mlha a mraky...
Dosedáme v půl desátý S.E.L.Č. Jdeme z letadla a těšíme se domů. Čekáme na baťohy, můj se objevil jako první, takže jdu navštívit WC. Má střeva se již nemohla dočkat.(Měsíc jsem chodil jen na rest rooms.) Potom, co se navrátím ze záchodu, odchází tím směrem Katka. Stále se čeká na baťoch Romany a na vařič. Bohužel marně. U přepážky, kde se hlásí ztráta zavazadel se vytvoří dlouhá fronta. Romana s Martinem si tam jdou stoupnout. Protože vařič za stání ve frontě nestojí odjíždíme bez něj. Brňáci zůstávají. V Bráníku jsem v půl dvanáctý. Konečně postel.
Dopsal Dan Tůma